You are hereBRAMBOROVÁ MEDAILE NECHUTNÁ

BRAMBOROVÁ MEDAILE NECHUTNÁ


By judapetr - Posted on 03 Duben 2017

Verze pro tiskPoslat stránku emailemVytvořit PDF
burák.jpg

Byl to nejvyrovnanější finálový turnaj dosavadní čtyřleté historie takto vrcholící juniorské extraligy. Tvrdil jsem, že snad kromě Dukly Liberec, která se dostala do finálové osmičky až v posledním zápase dlouhodobé části, mají všichni šanci na medaili. A ejhle. Hned v prvním zápase porazila Dukla vítěze skupiny A a pozdějšího bronzového medailistu Příbram 3:1. Takže i ta náhle mohla patřit ke kandidátům na medaili. My jeli už ve čtvrtek dopoledne,abychom se mohli v klidu ubytovat, naobědvat a připravit se na úvodní duel se Zlínem. Vše dopadlo na jedničku, hotel skvělý, přijetí ohromné, jídlo na úrovni. Úvodní duel se Zlínem začal z naší strany nervózně, proto také prohra v pevním setu. I další dva sety byla bitva, ale zvládli jsme ji a vedli 2:1. Čtvrtý set byl nakonec nejlehčí. Vítězství 3:1. Výborný úvod. Praha v naší skupině porazila potom České Budějovice 3:0 a ve druhé skupině Brno zdolalo Ostravu 3:1. Pátek byl jediným dnem,kdy všechna družstva hrála dva zápasy. My nejprve s Českými Budějovicemi. Ti nastoupili bez Šotoly a Humlera, kteří měli posílit družstvo mužů ve čtvrtfinále play off. I tak to byl výborný zápas, Budějovice bojovali, ale po nešťastně prohraném prvním setu postupně rezignovali. Vítězství 3:0 bylo naše. Tím bylo jasné, že potřetí za sebou budeme hrát semifinále. Ještě nás čekal největší favorit (a také pozdější vítěz), domácí ČZU Praha. Ve snad nejhodnotnějším zápase základních skupin jsme byli v prvních dvou setech šťastnější a vyhráli vždy v koncovkách o dva body, třetí set nás rozemlelo ČZU a my je potom v setu čtvrtém. S ČZU jsme nevyhráli snad 10 let. Objevily se spekulace, že to ČZU záměrně pustili, aby nehráli semifinále s Brnem, ale s Příbramí. Ta trochu překvapivě porazila 3:0 již jasně postupující Brno a obsadila tak ve skupině A první místo. Samozřejmě, že tyto řeči jsou nesmyslné. To by na hřišti vypadalo jinak.Takže potřetí za sebou semifinále a potřetí za sebou vítězství v základní skupině. Naděje velké. Ovšem stále jenom naděje. Chtěli jsme a nešlo to. S Brnem v semifinále jsme jasně vyhráli první set, potom se rozehrál vzrůstem nejmenší hráč Brna,odchovanec Znojma Lukáš Máčka a dobře mu sekundoval Patrik Perry jako diagonální hráč. Otěže zápasu převzali nadšeně hrající hráči Brna. Tím se dostali do finále. Čekali na ně junioři domácí ČZU, kteří se štěstím udolali Příbram 3:2. Ta zase čekala na nás. Zápas o 3.místo patřil asi k nejlepším zápasům celého finálového turnaje. Nám nestačilo vedení 2:0 a Příbram zaslouženě urvala bronzové medaile. Ve finále domácí ČZU porazilo Brno 3:1 a znovu se vrátili na juniorský trůn uprázdněný Ostravou,která byla tentokrát až pátá.
My chtěli, působili jsme kompaktně, získali jsme si diváky (od nás jich také přijelo hodně,snad nejvíc za ty poslední tři roky). Nevyšlo to. Soupeři byli nakonec lepší a i šťastnější. Jen malou vsuvku pro částečnou útěchu: Upoutali jsme fotografa Prahy, tak, že o nás psal na své stránky. Nedá mi to a stručně zveřejňuji některé zajímavé pasáže (díky):

Semifinále s Brnem:
První set, masakr 13/25 Brno v Praze pláče.
Nicméně jak by mohl Velmez hrát špatně, když mají takový jídelníček:
snídaně: syrové maso
svačinka: játra z čerstvě skoleného jelena - toho si musí každý ulovit sám, tím že ho doběhne a zakousne, játra jsou kvůli vitamínům
oběd: slzy nepřátel (a že jich musí být, aby nakrmili takhle velkej team)
svačinka: syrové maso
večeře: dortík ( jednoduchý na ingredience, složený z jehňat, cukru, zalitého redbullem a jako sypání hřebíky)
Druhý set krvelačnost Velmezu poněkud klesla a set pro Brno, ale kdyby tam nebyla síť, tak Brno požerou zaživa. Indra vzhledem k tejpu na noze a bolestným obličejům měl nějaké nevyřešené zranění, ale co i přes to předváděl.... jako jediný po každém bodu neběhal do kolečka, jak to dělali ostatní (jak vlci co krouží) s nezaujatým výrazem.. pak ale dal tak drtivé podání, že jsem se bál, aby síť nepraskla neshořela a nezmizela v oslňujícím výbuchu.. Další tyran Jaša asi dostal v druhé půli informaci, že pokud nebude bod, nebude maso a rozjel teror Brna. Pokud by rozhodčí nepískl aut (bohužel tentokrát se musím přiklonit k Velmezu jelikož mám fotografii) věřím, že by to ještě vlci otočili. Třetí set pro Brno. Začátek čtvrtého setu - Velmez v kroužku, kouč mezi ně z úctyhodné dálky hodil jelena, za chvíli zbyly jen kosti a ozývalo se jen JDEME DO VÁLKY! Bohužel válka byla krátká.. Brnu naběhla žíla a ukázalo, že krvelačnost a nenávist není tak účinná jako vytrvalost. Brno tedy tento zápas vyhrálo, ale zápas to byl skvělý!
Zápas o 3. místo: Velmez - Příbram
Měl jsem připravenej dobrej titulek, kdyby vyhráli, jenomže jedinej, kdo někoho dnes sežere je trenér Velmezu. Moc klukům odchod do šaten nezávidím, ale hráli fakt pěkně. (už vím od koho se Roman Jaša, Dominik Žaba a Patrik Indra naučili tak dokonale pouštět strach) Začíná to hezky. Publikum se zaplnilo a tím, co předvádí mě překvapuje! Pokud jsem někdy napsal, že jsem fotograf, beru to zpět..Mám foťák s 2 slotama na karty, začnu fotit a nemám tam ani jednu.. vostuda že jo...První set, kluci byli včera ze začátku moc divoký, přepálili start a proto Velmez nasadil kůru s heřmánkem. Eda Heřmánek se docela osvědčil, ale stejně vyčkávám na Jašu! Ke konci jsem se dočkal, na chvíli mu povolili řetěz, ale bohužel nesundali náhubek, takže šel za chvilku zpět, potom co Heřmánek dosrkal svůj čaj po 5tém bodu a pln sil dosekal 25/21 Příbrami. Druhý set potvrdil krvelačnost Velmezu, jak jinak si vysvětlíte, že při nekontaktním sportu má protihráč obličej od krve? no? jak?!
Heřmánek evidentně zabírá jelikož i druhý set Velmez urval ve svůj prospěch. Žaba začíná rudnout, takže doufám, že v třetím setu ten vztek uvolní.(Přeci jen to není zdravé, potlačovat vztek že?) Příbram se hádá, hádá, hádá, dostala žlutou, hádá.. kdyby radši hráli, udělali by lépe aneb co nás volejbal naučil? Nas** rozhodčího, nebudeš to mít lehké. Ke konci pustili Jašu nejen ze řetězu, sundali mu i náhubek a chlupy začaly lítat! Bohužel však celý natěšený chytl příbramskýho kocoura jen za vocas, čímž mu nastartoval pud sebezáchovy a předníma pacičkama tam něco ušmudlal. Tedy 2:1 pro Velmez. Žaba, Jaša, ultimátní combo, rvali se, řvali trhali, bohužel další set pro Příbram. Micinky se doválely, vyspinkaly a ukázaly drápky. Poslední set. Příbramští před zápasem evidentně odčervovali, jelikož to dopadlo jak to dopadlo. Tedy, Příbram je třetí..
A Velmezu nadržuju v článku, jelikož si kluci dobili můj zájem a respekt. Né kvůli tomu, že působí jako smečka vlků, ale kvůli tomu, že hrajou srdíčkem a pro team.
Ať už Jaša cení zuby jak chce a Indra pouští tu svojí tichou hrůzu, ti kluci hrajou jeden pro druhýho a takhle by měl vypadat každej sport.
(A myslím tím všechny z Velmezu! ne jen ty dva ušáky)

Ještě jednou patří poděkování za poklonu. Asi jsme takto působili, což nás zdobí. (možná je to důležitější, jak konečné umístění). Co zbývá dodat na závěr.Třikrát za sebou semifinále se podařilo jen Praze a nám. Vyhrát 3x za sebou skupinu se podařilo pouze nám. Tedy úspěch. Neuhráli jsme však medaili a oprava nebyla možná. Slovy Buráka (a omlouvám se za výraz, jenomže jinak se to vystihnout nedá), "4. MÍSTO NÁS PĚKNĚ SERE"

Velké Meziříčí, 2.4.2017, Petr Juda