KADETI BUDOU HRÁT O POSTUP MEZI ELITNÍ PĚTKU!

IMG_0529.JPG

Kadeti jsou taková zvláštní skupina. Celou kadetskou extraligu pojímáme jako přípravu na juniorskou extraligu,přesto ji nijak nepodceňujeme a chceme uhrát co nejlepší výsledek. Prvotní jsou a budou stále junioři. Nejlepší kadeti však také za juniory hrají. Platí to především o Edovi Heřmánkovi, Romanovi Jašovi, Honzovi Kasanovi , Filipovi Brychtovi nebo Filipovi Kuřecovi. Samotná soutěž se hraje turnajově a vždy se postupuje a sestupuje v jednotlivých pětkách. Na konci 5 turnajů se potom spočítají body za každé umístění a nejlepších 8 celků si to rozdá o medaile. Tímto způsobem se hraje třetím rokem.předloni jsme skončili těsně před branami play-off, vloni jsme již do něho pronikli a obsadili konečné 7. místo. Letos je pro nás play off povinností. Po prvním turnaji jsme se probojovali do elitní první pětky. V ní na domácí palubovce jsme však neuspěli, obsadili 4. místo a spolu s pátými Českými Budějovicemi sestoupili do pětky druhé. Nezvládli jsme zápasy hlavně se Zlínem a Ostravou.

MUŽI PUTUJÍ TABULKOU TAKÉ DO NEJVYŠŠÍCH PATER

Muži mají nyní skvělou sérii 6 vítězství za sebou a jejich postup tabulkou nahoru je také znát. Přitom hrají zatím většinou svých zápasů venku. Doma se představili jen s Hrotovicemi (3:2, 3:1) a nyní v sobotu 14.11. s Českou Třebovou (3:0, 3:0). Předtím po velkém boji urvali dvě vítězství ve Šlapanicích (3:1, 3:2) . Další týden v Hronově to ji bylo lepší a také poprvé bodovali za 6 bodů (3:1, 3:1). U tohoto družstva je důležité, že se pomalu stabilizuje kádr hráčů. Tak jak v loňském roce v krajském přeboru hlavní tíhu zápasů nesli junioři, nyní již družstvo jen doplňují. Budujeme tým, který bude konkurence schopný delší dobu a nejenom jeden nebo dva roky. Chceme udržet většinu hráčů, samozřejmě kromě těch, kteří odejdou do dospělé extraligové nejvyšší soutěže. To znamená. Jsme rádi,že jsme v čele tabulky (Tesla Brno nás zřejmě po dohrání kola předstihne), ale hlava se nám z toho nezatočí. Navíc kvalita týmu se pozná až po několika sezónách.

EXTRALIGOVÉ TABULCE VÉVODÍ VELMEZ!!

Junioři měli na pořadu dva dvojzápasy své extraligové soutěže. V sobotu 14.11. zavítali na půdu odvěkého rivala, družstva Brna. V Brně jsme občas vyhráli jeden zápas (naposledy vloni), ovšem oba zápasy naposledy vyhrála generace narozená 89 (Barák, Šimek, Málek aj. někdy v roce 2008) Nyní se to povedlo opět. V prvním zápase jsme prohrávali 1:2 na sety než jsme našli správnou sestavu a zvolili správnou taktiku. Potom se podařilo výsledek obrátit a vítězství bylo naše. V druhém zápase opět po pomalejším rozjezdu jsme obraceli z 0:1 na konečných 3:1. Až na poslední set to však byl boj o každý míč. Brno má kvalitní tým s asi nejlepšími tréninkovými podmínkami u nás. My to musíme vykompenzovat jinak.Určitě intenzivnějším trénováním, protože ty objemy jaké má soupeř a jaké jsou potřeba, my nejsme schopni zajistit. A to nemluvím o regeneraci, která u nás není prakticky žádná. Proto jsou tato vítězství cenná. A ještě jedna zdánlivě maličkost.

VYHRÁVÁME, TO JE HLAVNÍ !!

Je to lopotné. Hrajeme druhou ligu, po 8 zápasech máme 6 vítězství a člověk by měl být rád. Navíc vše s družstvy z horního poloviny loňské tabulky. Samozřejmě, že, co se týká výsledků, rád jsem. Ovšem nehrajeme nijak lehce. Krajský přebor a 2. liga je výkonnostní rozdíl. Mezi 2. a 1. ligou zase tak velký skok není. Asi. My se musíme na každý bod strašně nadřít. Je to tím, že stále děláme hodně chyb a tím umožňujeme soupeři dávat laciné body, které ho nestojí moc námahy , nebo dokonce vůbec žádnou (při zkaženém servisu,při smeči do autu apod.) a nás to stojí nervy. Teď ve Šlapanicích bylo další dějství.Jeli jsme asi nejsilnější, jak můžeme být. Tedy i s Patrikem Indrou. Nepodceňuji soupeře, byl dobrý a zkušený. Ovšem my měli na něj vletět, využívat našich předností a zatím nám dlouho trvalo, než jsme se do zápasu vůbec dostali. V prvním setu jsme poprvé vedli až 22:21 a náskok vlastními chybami ztratili a tím i celý set. od druhého setu to bylo to pravé.

TŘI PORÁŽKY, TŘI VÍTĚZSTVÍ, PŘESTO SPOKOJENOST.

Na dvou "frontách" bojovali velkomeziříčtí muži a junioři o tomto víkendu. Muži v třetím dvojkole zavítali na palubovku Střelic. Tentokrát byli oslabeni o smečaře Kučeru (natržený lýtkový sval) a oba juniory Římala a Kacafírka, kteří odjeli se svým družstvem do Zlína. Přesto jsme neodjížděli bez odhodlání vyhrát. I když v prvním zápase to tak nevypadalo. Střeličtí na nás vletěli, prakticky neudělali chybu a nás k nim donutili. První dva sety s patnáctkou zaváněly až debaklem. Teprve ve třetím setu jsme se trochu vzchopili, ovšem koncovku jsme nezvládli. Znovu se ukazuje, že 2. liga je již hodně kvalitní soutěž a že se na ní musí jezdit velice dobře připraveni. Po hodinové přestávce jsme nastoupili jako vyměnění. Konečně (pokolikáté už) jsme pochopili, že tlak musíme vytvářet my, že soupeře musíme dostat do defenzívy, aby se jen bránil našim útokům. I když jsme nějaké chyby udělali a soupeř náš náskok vždy dotáhl, tak kromě třetího setu byly otěže zápasu v našich rukou.

VRCHOLOVÝ VOLEJBAL VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ.

K napsání tohoto článku mě navedl pisatel, který se označil značkou "er" v komentářích na webových stránkách "novinyvm.cz" pod mým volejbalovým článkem "Premiéra s jedním šrámem". Mezi veřejností panuje totiž falešná představa o provozování sportu. Bohužel to panuje i mezi politiky na jakékoliv úrovni, včetně komunální (pokud se to tedy netýká sportů, kde jsou politici přímo nebo nepřímo zainteresovaní). Proto stále slyšíme, že budujeme veřejná sportoviště, že podporujeme "kluky v trenýrkách" apod.

DOMÁCÍ DRUHOLIGOVÁ PREMIERA ZA 5 BODŮ

DSCN0164.JPG

2. liga není krajský přebor. My si zřejmě mysleli opak. Tak vypadal první set. Do zápasu jsme vkročili laxně, že se nemůže nic stát. A ono se stalo. Opět stejné chyby. Soupeř nekazil, my ano. Na naší obranu jen to, že v této sestavě hrají poprvé. Snahou je, aby v 2. lize hráli naši odchovanci, kteří se s dorosteneckým věkem již rozloučili a junioři je jen doplňovali. To na rozdíl od loňského krajského přeboru, kdy hlavní tíha ležela především na juniorech. Ovšem vždy to nepůjde, jak bylo původně myšleno. Každopádně i taková sestava neměla vkročit do zápasu takovým ležérním způsobem. Všichni věděli, že nás čeká těžký soupeř. Vždyť Hrotovice hrají 2.ligu již léta a umísťují se vždy na špici a jednou ji dokonce i vyhráli. Tedy po Žďáru další soupeř jako hrom. Navíc v historické druholigové premiéře ve Velkém Meziříčí. První set skončil skoro debaklem. Do druhého setu vkročili již jiný tým. Samozřejmě přišly i změny v sestavě. Nakonec to zůstalo na juniorech.

PREMIÉRA S JEDNÍM ŠRÁMEM

IMG_0453.JPG

II. národní liga -muži
Žďár n.S. - VELMEZ 3:0 (16,16,24), 1:3 (-21,17,-21,-23)

ÚSPĚCH SE MUSÍ POTVRDIT

IMG_0168.jpg

Oslavy druhého místa skončily. Nyní je před námi to, co zákonitě musí přijít. Musíme vyvrátit možné řeči o náhodě a štěstí. Musíme potvrdit, že to nebyla náhoda! Víme to. Začali jsme trénovat ihned začátkem května. Přestávka byla pouze 2 týdenní a ne měsíc jako v minulosti. Jak je již tradicí, zahájení nové sezóny je dvakrát. Jedno ještě do prázdnin (podle konce předcházejícího období buď v dubnu nebo v květnu), to druhé na tradičním turnaji v Dřevěnici začátkem srpna. Začali jsme dobře. V Dřevěnici to bylo druhé místo v juniorech (přihlásilo se jen 9 družstev, ale naše zápasy s Brnem-ve skupině 2:0 pro nás, ve finále 1:2 pro Brno měly svou kvalitu) a 5. místo další den v kategorii mužů. Hlavně tedy vyhrané dva nové balóny značky Molten, což je každoroční cíl vyhrát alespoň jeden (tedy skončit do 6. místa). Po Dřevěnici následovalo trénování na kurtech v Meziříčí a od 16.srpna týdenní soustředění v Telči.

POSEDLOST

IMG_9848.JPG

Kdo nectí tradice,má problémy s budoucností. My je ctíme! "Exhibice" (úmyslně v uvozovkách viz dále) toho byla důkazem. Jsme 15 let v extralize juniorů, předtím jsme se na postup dva roky připravovali. Tedy od roku 1998, kdy počítáme novodobou historii našeho mládežnického velkomeziříčského volejbalu. Nesmíme samozřejmě zapomínat i na generaci před tímto datem. To parta kolem Jardy Cenka a Ivana Petrů. Pardon, jestli jsem na někoho zapomněl, vybavuje se mi bratr Zdeňka Zmrhala, ale já u toho nebyl a tak to nevím určitě.